Ianthe Auriella Beaufort


NICK:  Dora

JMÉNO:  Ianthe Auriella Beaufort

RASA: Mutant / 3. třída 

POHLAVÍ: Žena / Heterosexuál

VĚK:  19

KONTAKT:  Beastdora@mail.com

PŘEZDÍVKA:  

SPOLEČENSTVÍ:  Neutrální

PRÁCE:  Student

FACECLAIM:  Lily Collins


MUTACE

  • Umbrakineze: Schopnosti Ianthe se točí kolem temnoty, na rozdíl od její sestry, která byla doslova světlem jejího života. Má jak fyzické, tak omezené psychické schopnosti, a ačkoliv je nedokáže zatím plně ovládat, potenciál tam určitě je. Ianthe dokáže pracovat jak s již existující tmou/temnotou, tak s tou, kterou její tělo neustále produkuje ze světla, které absorbuje (ať už přirozeného, nebo umělého). Pokud se Ianthe na tenhle proces nijak nesoustřeďuje, její tělo si z okolí bere úplné minimum, které lidským okem jen tak vidět nejde. Vyrobená temnota (kterou ona pocitově přirovnává k nabývající energii po vypití energydrinku) se pak skladuje uvnitř a Ianthe ji musí neustále vědomě potlačovat. Pokud se soustředí, dokáže najednou vstřebat a přeměnit velké množství světla, při tom už ale pak hrozí, že ztratí kontrolu, případně nabere více, než je schopná pohltit, což většinou vede k bezvědomí.
  • Na základní úrovni dokáže Ianthe temnotu ovládat a měnit její tvar/velikost. Umí vytvářet a ovládat fyzické předměty, které z ní vyrobí, ať už malé kostičky, se kterými si občas hraje, nebo třeba velké štíty, které jsou téměř nepropustné (ty ale nikdy ještě nepoužila a neví o nich). Taková schopnost přichází s různými variacemi - například Ianthe se dokáže úplně ztratit ve stínech a být tak svým způsobem "neviditelná" (což byl první projev toho, že je vůbec mutant). Její mysl je konstantě zahalená do temnoty, takže nakolik se telepat může podívat do její hlavy, nic tam kromě tmy neuvidí (imunní vůči čistě psychickým schopnostem je ale jen pokud je v plné síle a zábrany padají ve chvíli, kdy jde s energií do mínusu, tedy kdy čerpá více, než přijímá).
  • Čím bude starší, tím bude silnější, protože tím více temnoty se v ní bude ukládat. Pokud se přestane ovládat, velká část temnoty/tmy nastřádaná uvnitř jejího těla vyleze na povrch a kompletně ji a její okamžité okolí zahalí do husté, nepropustné vrstvy tmy. V takovém stavu, zahalená do oblaku tmy, Ianthe většinou spí, protože ve spánku se nedokáže ovládat. V extrémních případech, kdy se nejen přestane ovládat, ale ještě se k tomu přidá silné emocionální vypětí, se Ianthe dokáže kompletně dematerializovat, což ona popisuje, jako kdyby sebe samotnou najednou úplně rozložila a nechala všechnu tu temnotu v sobě existovat bez jakéhokoliv obalu. V takovém stavu se dokáže velmi rychle pohybovat, měnit svou velikost a poměrně jednoduše ničit vše, co jí přijde pod ruku. Velkým negativem takového stavu je fakt, že trvá hodiny, klidně i dny, než se unaví natolik, aby se zase materializovala zpět do normální podoby. Sama od sebe se totiž vrátit nedokáže, v tu chvíli přebírají naprosto kontrolu její emoce. Ve výsledku pak je její slabostí ztráta kontroly, "předávkování" světlem, únava a případné následné vyčerpání. Její schopnosti jsou navíc limitované jejím emocionálním stavem a vesměs není schopná cíleně své schopnosti používat, pokud je v depresích. Stejně jako u ztráty kontroly, pokud dlouho neventiluje své schopnosti (pokud nespí/nepoužívá je), přebytečná energie v ní začne sama od sebe utíkat, manifestujíc se jako stopové zbytky temnoty/tmy (tmavé "fleky" a černý kouř), v horších případech může dojít k dematerializaci.

POPIS

  • Ianthe, stejně jako většina lidí, má vrstvy. Na první pohled působí upjatě a odtažitě. Lidi o ní říkají, že si o sobě určitě myslí, že je daleko lepší než ostatní, pravdou ale je, že je prostě jen hrozně stydlivá. Uvnitř té chladné schránky se totiž schovává milé, citlivé, ale neskutečně plaché děvče, hlavně když jde o příslušníky opačného pohlaví. Už jako malé dítě se nedokázala klukům podívat ani do očí a to se jí nikdy nepustilo. Problém mluvit s lidma ale má celkově, často se bojí, že řekne něco, co by mohlo danou osobu urazit. Stejně tak si příliš neužvá fyzický kontakt (podávání rukou, objímání a podobně), ne proto, že by měla strach z doteku, jen ji to vždycky hrozně zmate - neví, jak si má takové věci vykládat. V životě by mouše neublížila, konflitky si příliš neužívá, takže si své názory většinou nechává pro sebe. Celkově je lehce naivní a není úplně těžké ji k něčemu zmanipulovat, ona přeci jen nemá problém vzít vinu na sebe, pokud by to někomu jinému pomohlo. Když ji ale někdo pozná o něco lépe a Ianthe se přestane tolik stydět, projeví se její optimistická, romantická duše. Nebojí se svěřit, pokud dané osobě dostatečně důvěřuje, nikdy by si ale jen tak nestěžovala. S vlastními problémy se primárně snaží vypořádat sama a protože moc dobře nefunguje pod tlakem, snaží se všechno plánovat dopředu. V přítomnosti těch, kterým důvěřuje, je veselá, hravá, a přestože stále tichá, dokonce dokáže otevřeně mluvit a vtipkovat.
  • Ianthe ale není jen stydlivý, milý andílek. I ona má pár negativních vlastností. Její neurotická potřeba mít všechno pod kontrolou se viditelně projevuje neustálým přerovnáváním věcí. Pokud jakákoliv situace nejde podle plánu, začne panikařit a v takových případech zajede do nejbližšího stínu, kde se před vším schová, dokud se neuklidní. Dokáže být pořádně tvrdohlavá, hlavně, když se něčeho bojí a nerada riskuje. Pokud se urazí, nikdy neřekne důvod, prostě přestane s okolím komunikovat. Traumatické záležitosti nese tak špatně, že její mozek je raději úplně vytlačí a zamkne někde hluboko. Takové věci pak vycházejí na povrch jen když má depresivní epizody, v průběhu kterých je většinou někde schovaná, aby náhodou někoho neotravovala - přeci jen opravdu nechce být se svými problémy na obtíž.
  • Vzhledově je Ianthe naprosto obyčejná. Sotva 160 centimtrů vysoké, štíhlé děvče s dlouhými, hnědými vlasy, které na svět plaše kouká hnědýma očima, nijak nevybočuje z davu. Na bledé kůži je vidět každá jizva, takže svá zjizvená záda a hrudník často schovává pod svetříky, košile a halenky sahající až ke krku. V oblibě má džíny, převážně proto, že jako každá holka v jejím věku má své problémy s tím, jak vypadá a své nohy považuje příliš kostnaté na sukně. Make-up nosí ráda, ale nic extrémně výrazného. Všude ji doprovází sladká, vanilková vůně a i když často nosí podpatky, chodí tak opatrně a tiše, že ji je sotva slyšet.

HISTORIE

  • Ianthe se narodila o pár minut později, než její sestra Rosalina, do milující rodiny. Protože tatínek je poměrně úspěšný majitel právní firmy, matka nikdy nemusela pracovat a tím pádem se Ianthe a její sestře mohla plně věnovat. Ianthe měla krásné dětství, naprosto bezstarostné a plné radosti. Protože pochází z dobré rodiny, nikdy ji nikdo ani ve škole nešikanoval a kdokoliv by se o to pokusil, Rosalina si dotyčnou osobu hned podala.
  • Problémy nastaly, když přišla puberta. Protože Rosalina byla starší, její X-Gen se projevil daleko dříve. Ianthe o tom samozřejmě vůbec nevěděla, jak by taky mohla, v té době ona ještě pobíhala s kamarádkami venku a snila o princi na bílém koni. Rosalina začala být silně odtažitá, a přestože ji stále ochraňovala a vždycky se za ni postavila, jakmile jakékoliv nebezpečí přešlo, Rosalina zmizela. Přestala chodit do školy, rodiče jí našli soukromé učitele. To bylo v době, kdy zrovna obě nastupovaly na střední školu, a tak zatím, co Ianthe základní vzdělání dokončila pod ochrannými křídly Rosaliny, najednou byla vržena do světa puberťáků úplně sama. Její docházka se neskutečně zhoršila a ze začátku nikdo netušil proč. Ianthe tvrdila, že důvodem je to, že má z lidí strach, pravdou ale bylo, že ji to množství lidí tak stresovalo, že na celé hodiny zapadla do nejbližšího stínu a vyšla až když bylo po vyučování. O tom, že tohle dokáže samozřejmě nikomu neřekla, protože se přirozeně bála reakce rodičů. Škola jí vzdělávání trochu ulehčila a nastavila jí jiný vzdělávací plán, takže se Ianthe nemusela vzdělávat doma jako Rosalina. V průběhu roku Rosalina začala na Ianthe víc a víc žárlit, protože zatím, co ona, extrovert, přišla o všechny kamarády a byla uvržena do úplné izolace, Ianthe, introvert, bez kamarádů a důvodu být mezi lidma, mohla dál chodit kde chtěla. To nakonec vedlo k incidentu, který se stal při oslavně jejich 17tých narozenin. Malá oslava, jen ona, Rosalina a rodiče. Rosalina se neskutečně rozčílila a proudem světla prohodila Ianthe skleněnými dveřmi. Právě odtud pochází její zjizvený hrudník a záda - hrudník po zásahu světelným proudem a záda po rozbitém skle.
  • Rosalina si tohle nikdy neodpustila a o dva týdny spáchala sebevraždu. Samozřejmě, že Ianthe hned věděla, že její dvojče nežije a když ji našla v kaluži krve uprostřed pokoje, otřáslo to s ní tak, že se úplně dematerializovala. Díky bohu byl její žal ale tak silný, že tři dny jen tak existovala jako černý oblak uprostřed pokoje a nic nezničila.
  • Když se pak ukázalo, že Ianthe si na smrt své sestry pořádně nepamatuje, že to úplně vytěsnila, rodiče se rozhodli, že to tak bude lepší. Oba se navzájem tiše vinili ze smrti Rosaliny a ani ne rok po tom se rodiče rozvedli - nedokázali se ani shodnout na tom, jak budou s Ianthe nakládat. Matka ji chtěla schovat stejně jako Rosalinu, otec ji chtěl nechat žít normálně a pomoct jí trénovat, no a když po rozvodu Ianthe zůstala s otcem, bylo jasné, jak bude všechno dál pokračovat. Její pokoj se uzpůsobil tak, aby nebylo vidět, co se děje v noci, když spí, a protože její největší problém sídlí v neovládání emocí, otec ji zapsal na pravidelné kurzy sebeovládání a terapie, které jí pomohly dostat se tam, kde je teď. Momentálně je prvním rokem na vysoké, studuje stejně jako její otec právo a až na občasné mizení do stínů před důležitými zkouškami se drží dobře, i když všichni víme, že všechno dobré jednou končí.